Jdi na obsah Jdi na menu
 


TAKTIKA BOJE V ZASTAVĚNÝCH OBLASTECH

24. 8. 2011

 

TAKTIKA BOJE V ZASTAVĚNÝCH OBLASTECH

Boj ve městě je nejnebezpečnější ze všech typů bojových operací. Zastavěné oblasti můžou kdekoliv ukrývat nepřítele, který má na své straně výhodu domácího prostředí. Po uskutečnění krátkého přepadu se může okamžitě skrytě přesunout a napadené jednotky mají velké problémy i jen s pouhou lokalizací nepřátelských postavení. Obrněná technika a vrtulníky, které v jiném terénu pěchotu mohou výrazně podpořit, se zde stávají sami oběťmi a vyžadují podporu pěchoty v boji na krátké vzdálenosti. Bojuje se v několika úrovních: na ulicích, v budovách a v podzemních prostorech. Získané a vyčištěné prostory mohou být nepřítelem znovu infiltrovány, neexistují jasné frontové linie a relativní bezpečí týlu. Roty AZD pravděpodobně nikdy nebudou vést těžké městské boje, a proto se v tomto článku nebude uvádět taktika boje s velkými jednotkami nepřítele, včetně obrněných sil, metody pro zablokování ulic, nebo jak vybudovat z budovy pevnost, případně jak takovou pevnost dobýt. Základní pravidla pohybu ve městě, maskování a taktické postupy se však mohou využít při zajišťování vnitřní bezpečnosti, což je úkol, který by roty AZD někdy v budoucnu plnit mohly.

01

Pravidla pro pohyb

  • co nejvíce omezit viditelnost siluety
  • vyhýbat se otevřeným prostorům
  • před opuštěním krytu mít zvolený další
  • ukrývat svůj pohyb
  • pohybovat se rychle
  • držet se z dosahu krycí palby
  • být neustále ve střehu a připraven na cokoliv

Při pohybu ulicemi se pohybovat při zdi a ve stínu. Vždy se kryje protější strana ulice, z tohoto důvodu se jednotka pohybuje ve dvou zástupech a šachovnicovitě rozestavěná. První a poslední kryjí čelo a závěr postupující jednotky. Při pohybu je důležité dávat pozor na dveře,sklepní okénka a na okna na své úrovni. Vyšší polohy jistí vojáci z protější strany. Nezapomínat sledovat také střechy budov. Při pohybu otevřeným prostorem (např. překonávání křižovatky apod.) se pohybovat rychle a případně pod krytím dýmové clony. Otevřený prostor je dobré překonávat najednou, aby nepřítel nedostal možnost vést postupně mířenou palbu na jednotlivé vojáky. Vyhlížení za roh provádět vleže, zeď přelézat naplocho, snažit se stále o co nejmenší siluetu, tvořit co nejmenší cíl. Dávat pozor na případné nástrahy, miny apod. Nezapomínat, že nepřítel může pro přesun využívat i podzemní prostory. Standardní maskovací zelené uniformy, které ve městě spíše demaskují, je možné posypat omítkou nebo využít nějaké jiné materiály, které pomohou splynout s prostředím. Užitečným doplňkem mohou být chrániče kolen a loktů. Pokud je to možné, měly by jednotky obdržet podrobné mapy. Samozřejmě stále platí zásada o pohybu a palbě, část jednotky postupuje a druhá ji jistí, případně kryje palbou

02

Ppravidla pro palebné postavení střelce

  • ukrýt střelce a jeho zbraň
  • poskytovat široký palebný sektor
  • být v dohledu sousedních postavení
  • střílet vleže
  • být ukrytý ve stínu
  • co nejmenší viditelná silueta
  • co nejvíce se maskovat

Střelba zpoza rohů vyžaduje umění střelby z pravého i levého ramene. Střelba ze střechy poskytuje široký palebný sektor, ale je tu nebezpečí viditelnosti siluety, to lze vyřešit např. krytím za komínem, nebo vytvořením střílny na půdě odstraněním několika střešních tašek. Při střelbě z okna je dobré se držet cca 1,5 m uvnitř místnosti, zvenku není do místnosti vidět (za předpokladu, že tam ještě není další okno) a záblesky střelby jsou méně viditelné. Při výběru pozice pro střelbu jsou dobré hromady sutin, nepravidelné otvory ve zdech apod., které díky svému nerovnému okraji rozostří siluetu střelce. Rozmístění palebných postavení by mělo respektovat 3 úrovně městských bojů (podzemní prostory, ulice, střechy) a mít vytvořeny záložní pozice.

03